stručná rekapitulace „kauzy baťa“

Marek Belza, 15. listopadu 2007

Co se stalo v květnu roku 1947

 

Národní prokurátor obžaloval Jana Baťu, že spáchal:

I./ zločin proti státu podle § 1 retribučního dekretu

spáchaný zločinem vojenské zrady podle § 6 odst. 1 zákona na ochranu republiky tím, že v době od podzimu 1939 až do roku 1942, tedy za války, v cizině opatřoval nepříteli prospěch. Skutkovou podstatou mělo být že (a) podporoval německé hospodářství dodávkou gumy a jiného zboží a (b) zrazoval čs. brance od vstupu do čs. vojska

II./ zločin proti státu podle § 3 odst.1 retribučního dekretu

tím, v době od 21. května 1938 až do roku 1944 z počátku ve Zlíně, později v cizině, podporoval fašistické a nacistické hnutí. Skutkovou podstatou mělo být že (c) po dohodě s H. Göringem připravoval plán na přestěhování českého národa do Patagonie a (d) v časopisu Zlín uveřejnil svoje články fašistické tendence

Národní soud v plném rozsahu zprostil Jana A. Baťu výše uvedené obžaloby

zprošťujícím výrokem mělo být trestní řízení skončeno

Současně však Národní soud bez obžaloby uznal vinným a odsoudil Jana Baťu za

III./ zločin proti státu podle § 4 retribučního dekretu,

který měl spáchat tím, že jako československý občan v době od poloviny r. 1939, tedy v době zvýšeného ohrožení republiky, v zahraničí vědomé poškozoval zájmy republiky Československé tím, že odmítl připojiti se otevřené k čs. hnutí odbojovému, bránil v tom i svým zaměstnancům a jednal tak, že i se svými závody přišel na černé listiny anglickou a americkou.

Poznámka: Bez ohledu na protiprávnost odsouzení i pro další důvody (Jan Baťa např. nebyl předvolán k soudu, jak ukládal dekret č. 17/1945, o Národním soudu) uvedené činy buď nebyly trestnými činy (odmítnutí připojit se otevřeně k odboji) nebo postrádaly skutkovou podstatu (černé listiny) nebo byly vyvráceny přísežnými prohlášeními zaměstnanců.

Znění § 4 dekretu č. 16/1945 (retribučního dekretu): Československý občan, který v době zvýšeného ohrožení republiky v zahraničí rozvracel hnutí, směřující k osvobození republiky Československé v její předmnichovské ústavě a jednotnosti, anebo jinak vědomě poškozoval zájmy republiky Československé, zejména kdo ohrožoval bezpečnost občanů, pracujících pro osvobození republiky doma, trestá se, nedopustil-li se zločinu přísněji trestného, těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. (§ 4 retribučního dekretu poměrně zřetelně vystihuje některé závažné důsledky činnosti Edvarda Beneše v době zvýšeného ohrožení republiky – pozn. M.B.)

Co se stalo v červnu roku 2007

 

Městské státní zastupitelství v Praze podalo návrh na obnovu trestního řízení

Senát Městského soudu v Praze pravomocným rozhodnutím

na veřejném zasedání dne 25. června 2007:

1.      povolil obnovu trestního řízení a vrátil věc k došetření Městskému státnímu zastupitelství

2.      potvrdil rozsudek Národního soudu v bodech I./ a II./,

tedy zproštění v plném rozsahu původní obžaloby podle § 1 a § 3 retribučního dekretu

3.      zrušil rozsudek Národního soudu v bodě III./,

kterým byl Jan Baťa bez obžaloby odsouzen podle § 4 retribučního dekretu

Co se stalo v listopadu roku 2007

 

Městské státní zastupitelství dne 15. listopadu 2007 konstatovalo, že nebyl spáchán žádný trestný čin a věc bez dalších opatření založilo.