Plán Baťa

 

Publikováno v českém nezávislém měsíčníku Národní politika

roč. II, čís. 5, Chicago, 28. května 1953

 

Došla nás studie z pera Dr. J. A. Bati, jak on si představuje řešení … otázek, jež zatěžují všechen protikomunistický svět. Tento plán byl otištěn italským, francouzským, španělským, německým a anglickým tiskem. Náš časopis je prvý, jehož prostřednictvím se s ním seznamuje český čtenář. Plán vyvolal pozornost všech vážných kruhů jak církevních, tak světských…

(Studie Dr. Jana Bati navazuje ve svém úvodu polemicky na článek našeho spolupracovníka J. A. Malostranského „Jen jediná možnost“, uveřejněný v lednovém čísle Národní politiky.)

 

„A přece…“

 

Ač s většinou vývodů p. A. Malostranského souhlasím, nesouhlasím s jeho závěrem, že je toliko jediná možnost řešení dnešního politického, hospodářského a sociálního napětí – válka.

Naopak. – Jsem přesvědčen, že právě válka není řešením.

Celá má životní zkušenost a poznání praví, že jsou cesty lepší, nežli válka. Lepší, mravnější, vznešenější, levnější, účinnější.

Jsem přesvědčen, že válka nemůže ve skutečnosti ničeho napraviti na dnešní situaci našeho světa. Naopak. Je schopna ještě více rozbíti, zničiti ten náš svět a zejména Evropu, už beztoho rozvrácenou oběma válkami předešlými, stejně zbytečnými, jako by byla III. světová válka.

Bylo by dobře podívati se na to, co oběma těm válkám předcházelo, co je přivodilo a co následovalo. V roce 1900 měla Evropa podle Wilcoxe 460 milionů obyvatel, podle jiných pramenů 400 – 420 milionů. V 1914 se počítalo s Evropou o 470 milionech obyvatel. V první polovině 20. století emigrovalo z Evropy asi 36 milionů lidí, zatím co války I. a II. vyemigrovaly dalších asi 32 milionů lidí do hrobů. Avšak vzdor tomu Evropa dnes čítá přibližně 540 milionů lidí.

Poslední válka pohltila 20 milionů obydlí a rozvrátila podmínky živobytí asi 60 milionů lidí. (Do účinků války čítám také komunismus.) Podle komisaře DP Commission ve Washingtonu Harry J. Rosenfielda přebytek lidí v Evropě čítá dnes 60 milionů lidí (N. Y. Times, January 1952).

 

Co předcházelo?

 

Války v Evropě (I. i II.) se vlastně vedly – o prostor. Wilhelm II. stejně jako Hitler vyhlašovali právo na „Lebensraum“ – hledajíce jej v zámoří a když to tam nešlo – v Evropě, kde ho nebylo a není. Oba prohráli. Evropě však zůstaly problémy jeho obyvatelstva nerozřešeny.

„Studená válka“ dnešní není opět ničím jiným, nežli oním starým problémem přelidněné Evropy, pouze pod jiným jménem. Je to otázka nevyřešeného přelidnění, zhoršeného ještě účinky poslední strašlivé války.

 

Ta druhá jediná možnost…

 

Tou druhou jedinou možností, kterou lze dohlédnouti, je tedy řešení otázky prostoru pro obyvatele Evropy. V Evropě toho prostoru není.

Podívejme se na to, kde by byl jinde.

Prof. Fischer r. 1925 vypracoval mapu světa, jež ukazuje dostatek prostoru pro 6.500 milionů lidí. Ve Vatikánu mi potvrdili, že při využití atomické energie může se zeměkoule uschopniti pro šťastný život 15.000 milionů lidí. Dnes žije na světě přibližně asi 2.400 milionů lidí. Prostoru tedy nechybí. Dle Fischerovy tabulky, je prázdný prostor rozdělen po zemích svobodného západu. V ruské bolševické sféře prázdného prostoru je poměrně málo.

Tou druhou „jedinou možností“, a není vyloučeno, že je jich ještě více (za jistých okolností), je tedy vystěhovalectví čili Migrace. Ta je také jádrem „Studené války“, již komunisté vyhrávají (Baruch).

 

Proč ne válka tou jedinou možností?

 

Protože válka je drahá. Ochuzuje, ožebračuje lidstvo. Protože válka sama nic neřeší, ať už je obranná či útočná. Protože válka ničí, rozvrací, rozleptává a sužuje lidstvo. Protože válka je posledním prostředkem ku obraně před lupiči. A protože jenom tehdy je jaksi ospravedlněna.

Výdaje a škody způsobené válkou národům během II. světové války rozděleny počtem zabitých vojáků kterékoliv národnosti dají fantastickou sumu: – Smrt jednoho vojáka stála $104.000.

Kromě toho majetek loupený jednotlivcům, oněm nespočetným milionům lidí ve Střední a Východní Evropě komunisty páčí se asi na 500 miliard dolarů – nebo více.

 

Proč Migrace a ne válka?

 

Migrace oněch přebytečných 60 milionů lidí z Evropy do prázdných prostor zeměkoule, do nových „míst na slunci“.

Kolik by to stálo?

Podle přesných výpočtů, založených na mé zkušenosti s kolonisováním asi 70.000 lidí během posledních let v Brazilii, stálo by přestěhování rodiny o pěti členech do jejich vlastních vybudovaných usedlostí, dobytých z pralesů, 1300 – 1500 dolarů na osobu, čili asi 6.500 až 7.500 dolarů na rodinu pěti. To ovšem jenom v případě, že by takováto akce se dála ve velkém, moderním stylu a za pomoci mezinárodního kapitálu dostatečně velikého, aby mohla býti prováděna v jednotkách po asi 10.000 obyvatelích.

Takové jednotky jsou nutny, aby nové město mohlo poskytnouti Migrantům většinu výhod civilizace: ochranu zdraví, hospodářskou základnu, vzdělání, dopravu a elektřinu atd.

Čím menší jednotka, tím dražší výstavba. Ale i čím větší jednotka nežli 10.000, tím opět dražší výstavba.

Tento způsob Migrace popsal jsem r. 1952 na přání Jeho Svatosti papeže Pia XII. ve „Studii o Migraci“, jež byla také předložena Komisi DPs v slyšení senátní komisi migrační v srpnu 1952. Ve světovém tisku je známa pod názvem „Baťův plán“.

Na nevyřešení Migrace se zakládá Studená Válka. – Obrovský, vznešený pokus IRO, která přestěhovala během 4 let JEDEN milion lidí z Evropy, zklamal z jediného důvodu. Protože to byla akce vlády či vlád. – Žádná vláda ani vlády nejsou schopny pracovati místo svých občanů. Cokoliv dělají vlády namísto občanů, je zpravidla drahé a špatné a neúspěšné. My, svobodní lidé světa můžeme být rádi, že je tomu tak, že vlády jsou neúspěšny v provozování obchodu. Bylo by konec naší svobody, kdyby tomu tak nebylo.

Všecky vlády vždycky byly spíše orgány restriktivní, brzdicí. Chtíti, aby pojednou fungovaly jakožto motor, je nesmysl snílků o „perpetuum mobile“, jako je celý ten komunismus a socialismus.

 

Kolik výdajů by vyžadovala obchodní Migrace?

 

NIC! NIC! pravím.

Migrace, i když by to byla migrace 6 milionů lidí ročně, jak je třeba ji vypracovati, by ve skutečnosti nestála výdaje žádné.

Vyžadovala by pouze investice, ovšem investice značně vysoké, úměrné rozsahu práce. – Vyžadovala by půjčky 5.000 dolarů na rodinu na 15 let.

Rozdíl mezi investicemi a výdaji je ten, že výdaje aťsi na válku, nebo na IRO se nevrátí. – Investice se vrátí ještě k tomu s – úroky. Proto říkám a trvám: NIC.

Nic, pokud jde o ztrátu peněz, kapitálu. Naopak, přinese úroky.

Avšak investice kapitálu asi 6 miliard dolarů ročně vyžaduje přece něco: odvahu majitelů onoho kapitálu, dostatečný rozhled a mravní založení.

A tady jsme u jádra otázky.

Válka na Koreji, jež měla býti průkazem schopnosti UNO v potlačení banditismu, stojí ročně pouze USA asi 6 miliard dolarů (Truman June 1951) vydání, kromě ostatních členů UNO a výloh nepřátel. Neukázala co měla. Dnešní stav je: stalemate.

Obyvatelé USA jako ostatních zemí přijali zákon o daních, ze kterých se platí výlohy a zbrojení. Byl to příkaz nezbytnosti. Většinou souhlasili s vydáním na IRO, rovněž z daní. Vlády to rozhodly za ně, za obyvatele oněch svobodných států.

Rozdíl je v tom, že v případě Migrace se jedná o to, aby se občané svobodného světa rozhodli sami pro Migraci a sami se jali ji organisovati, nikoliv státy.

Jde o to, aby se nalezli lidé, schopní zříditi Migrační Banky, stejně, jako před časem byly zřizovány pro své účele banky Hypoteční, Průmyslové, Dopravní, Diskontní, Zemědělské, Stavební, Obchodní, Exportní atd., za účelem získání vkladů pro účely migrační ve všech svobodných zemích světa.

Aby pak tyto banky, získavší kapitál pro migraci ze vkladů milionů vkladatelů, uzavřely smlouvy s tisícem různých Kolonisačních Společností v prázdných zemích světa, jež drží vlastnictví půdy v dostatečném rozsahu, na základě kterých by tyto Kolonisační Společnosti mohly zahájiti Migraci každá pro svých 10.000 obyvatel, majíce pro to k disposici kapitál – peníze z Emigračních Bank.

Nikde na světě by nemohly býti peníze uloženy na tak velikou jistotu, jako v Migraci. Vždyť jaká větší jistota, nežli když je opřena přímo o život a majetek člověka, jenž na něm lpí?

 

Je Migrace schopna poraziti komunismus?

 

Největší voják posledních století Napoleon Bonaparte prohlásil: „Vždycky dvě síly soupeřily o moc ve světě: Myšlenka a Meč. Myšlenka vždycky porazila Meč.“

Zlodějská myšlenka komunismu založená na výroku paralytického mozku: „Kraďte nakradené“ přirozeně nalezla mnoho následovatelů. Byťsi byla to myšlenka zločinná, rozvracející lidství, je to myšlenka.

Je otázka, zda ji Meč porazí.

Může však býti poražena myšlenkou, jako byl komunismus poražen v historii lidstva již tucetkrát.

Musí to však býti myšlenka lepší, nežli je komunistická, jež slibuje lidem ráj na zemi – až kdysi – za cenu zničení desítek a stovek milionů životů a hodnot v lidství.

Migrace je takovou myšlenkou. Dává nám možnost prokázati, že náš dnešní systém svobodného vlastnictví – čili kapitalismus – je schopen dáti těm přebytečným 60 milionům lidí v Evropě ihned a jistěji onen ráj, který jim komunisté slibují v neurčité budoucnosti.

Neschopnost našeho světa – svobodných vlastníků – pomoci oněm 20 až 60 milionům lidí DPs atd. z Evropy do nového světa, kde by je čekala bezpečná budoucnost založená na jejich vlastní práci na jejich vlastním majetku, byť zatíženém povinností splatiti dluh, za který to všecko bylo pro ně pořízeno, je to jádro Studené Války.

20 milionů lidí se potlouká beznadějně po Evropě. 70 procent jich jsou zemědělci vyhnaní z půdy, nebo synové a dcery zemědělců, nemajíce v našem svobodném světě práv žádných, ba ani práva pracovati, protože jsou uprchlíky v cizích zemích, jež chrání práci pro své občany.

Za těmi 20 miliony úzkostlivě se dívá dalších 100 milionů lidí za železnou oponou, očekávajíce bez dechu kdy se probudí ten bohatý západní svět svobody, aby ukázal co dovede.

Jedni ani druzí nepochybují ani vteřinu, že my, svobodní lidé světa máme všecky možnosti a prostředky poraziti komunismus, a že především máme prostředky pomoci těm, kteří se komunismu vzepřeli a proto musili uprchnouti z domovů.

Západ je zklamal. Po původních nadějích, opřených o IRO, jsou nyní tím více zdeptáni – povětšině ochotni věřiti těm komunistickým heslům, že „Imperialistický Západ“ je drží v Evropě aby si z nich udělal „kanonenfutter“ v příští válce.

To je ta naše porážka ve Studené Válce. (Baruch)

Je jenom otázka, zda my, svobodní majitelé kapitálu malého a velikého, dáme přednost Službě před Válkou, nebo ne. Zda se semkneme v Dynamismu Míru a pomocí důmyslně organisované obchodní Migrace pomůžeme oněm 60 milionům uprchlíků, nebo zda se necháme sežrat zločinným komunismem raději, nežli abychom dobrovolně vynaložili svoje beztoho bez užitku ležící peníze pro vítězství naší vlastní svobody tím, že necháme náš kapitál pracovat.

Myšlenka, z níž vyvěrá Migrace, je stará a osvědčená. Byla ražena nejslavnějším z myslitelů Ježíšem Nazaretským, před 2000 lety když prohlásil za nový základ nové víry lidství: „Miluj bližního“.

Tento výrok přeložený do dnešní mluvy zní: „Služ bližnímu…“

Svět žasl nad neobyčejnými úspěchy Zlína. – Ve Zlíně jsme však razili to heslo SLUŽBY a tím rostli. – Uvědomili jsme si, že náš bližní ani o jiný druh milováni nestojí, nežli právě o tu Službu.

Ta dává také požehnání kapitálu, a činí mravným i jeho největší soustředění.

To je myšlenka, jež je dosti veliká, aby porazila zločinnou myšlenku komunismu.

Ale kromě poražení komunismu je schopna poskytnouti nám také ještě záruky do budoucnosti. Mohla by býti základnou trvalého míru na 100 let a prosperity skorem bez konce. Mohla by býti také zárukou UNO a jediné vlády světa, již už od počátku tohoto století náš svět nezbytně potřebuje.

 

Ale když není peněz.

 

Není pravdou, že není. – Podle zjištění římských znalců leží na světě více nežli 160 miliard dolarů v bankách bezúročně. Kromě toho leží dalších dvakráte tolik v nedobytných pokladnách, ve sklepeních a zakopáno do země ve zlatě, bankovkách a klenotech, uschovaných tam ze strachu. Ze strachu před čím? Před komunismem.

Naše vlády svobodného světa vydávají na zbrojení ročně kolem 120 miliard dolarů, samotné USA více nežli 60 miliard. Zajisté jsou to účelně použité peníze, protože mají býti zárukou, že se komunistům tak snadno nepodaří splniti hrozbu že nám „zakroutí krk“, abychom si nemohli stěžovat, že nás oloupili.

Avšak to jsou zákony, jež nás nutí poskytnouti ony fantastické prostředky k naší obraně, i když třeba by se Migrace z dobrovolných investic ukázala mnohem lacinější a stokráte účinnější.

Bylo řečeno, že ony bankovky ležící ladem jsou jakoby ve slamníku, jehož jeden konec už hoří plamenem. Viz procesy s komunisty a čistky ve federálních amerických úřadech a jinde, kde už byl připraven podkop pod celý kapitalistický systém a vykradení majitelů.

 

Jeden důkaz.

 

Během posledních let jsem umístil na své půdě v Brazilii přes 70.000 kolonistů. – S výjimkou asi 0,2 % kolonisté už půdu vzdělali, vystavěli sami na ní své domy, vyplatili svoje dluhy a – zbohatli.

Město Mariapolis ve státě São Paulo čítající 10.000 obyvatel vyrostlo na původně mých 30.000 akrech od 1943, kdy tam ještě stál prales. Z původních asi 50.000 dolarů majetek kolonistů vzrostl do 1950 asi na 4 miliony dolarů.

To je náš, západnický, kapitalistický způsob Služby bližnímu, při němž všichni vydělají a nikdo neztratí. Nikdo není terrorisován, nemusí utíkati v hrůze před rozedněním, nemusí hladovati, nemusí blouditi v beznaději a nejistotě o budoucnost.

To je způsob který může jasně prokázati schopnost našeho politického a hospodářského systému – kapitalismu – v plnění úkolů lidství bez válek a katastrof. Tento druh vítězství kapitalismu nad komunismem bude současně znakem regenerace kapitalismu směrem ku jeho větší služebnosti lidství.

Migrace může býti mezníkem nové epochy v lidství.

Potřebuje však porozumění, nadšení a dobrou vůli milionů budoucích partnerů malých i velikých na výstavbě tohoto nového obrovského hospodářského odvětví.

Bude také v souhlase s příkazem Božím jak je psán v Bibli:

„I stvořil Bůh prvních lidí k svému obrazu… a požehnav jim řekl: Ploďte a množte se a naplňte zemi a podmaňte si ji…“ (Genesis 27,28)