PŘÍSEŽNÉ PROHLÁŠENÍ

já, MARIE MORGENSTERNOVÁ, bytem Rogers Street 323, Aberdeen, Maryland, vzata nejprve náležitě pod přísahu, vypovídám a prohlašuji následující:

Znala jsem zesnulého Dr. Jana A. Baťu po mnoho let a věděla jsem, že byl loajálním Čechem a odpůrcem nacistů. Osobně vím, že pomohl mnoha židovským lidem k úniku z Československa.

Můj švagr pan Julius Morgenstern, který žil ve Vídni, byl v nebezpečí po nacistickém „Anschlussu“ Rakouska. Můj manžel šel za Dr. Baťou a ptal se, zda by mohl pro jeho bratra Julia Morgensterna něco udělat. Dr. Baťa instruoval mého manžela, aby svého bratra přivedl do Zlína, Československo, kde jej zaměstnal v Baťa a.s.

Od svého zesnulého manžela vím, že někdy na konci roku 1938, během jedné z pravidelných sobotních porad, které můj manžel osobně navštěvoval, vyjádřil Dr. Baťa svůj osobní zájem o osud ze židovských zaměstnanců v jeho společnosti a řekl, že by chtěl něco učinit, aby jim pomohl. Brzy potom, začal většinu z nich i s jejich rodinami vysílat do zahraničí, přičemž zaplatil jejich dopravu a poskytl jim zaměstnání v různých částech světa. Osobně vím, že sedmdesát až osmdesát židovských rodin bylo takto posláno z Československa před 15. březnem  1939. Mezi nimi byly například: rodina pana Freda Kona, který nyní pracuje v Belcampu, Maryland; pana Sterna, který byl poslán do Casablanky; pana Maisela, jenž byl poslán do Kanady; a pana Finkelsteina, který byl poslán do Jižní Afriky. Vzpomínám si také, že pět nebo šest rodin bylo posláno do New Yorku a byly tam Janem A. Baťou zaměstnány ve společnosti Anchor. Mezi nimi byli Kellnerovi, Jelinkovi, Wormsovi a Rezkovi.

Můj zesnulý manžel a já jsme byli také vystaveni pronásledování nacistů kvůli našemu židovskému původu. Nacisti zkonfiskovali naše pasy a také všechen náš majetek: hotovost, depozita, klenoty, atd. Třebaže bylo velmi obtížné odejít z Československa po jeho obsazení nacisty, dokázali jsme to jen za pomoci Dr. Bati. Ten instruoval pana Hlavničku, jenž byl ředitelem v továrně ve Zlíně a švagrem Dr. Bati, aby nás vyslal do Nairobi, Keňa, kde byl můj manžel pověřen založením nové jednotky Baťa. Pan Hlavnička nám zajistil víza a my jsme 19. srpna 1939 opustili Československo. Nedostali jsme se však dál, než do Antverp, protože vypukla válka a k dispozici nebyla žádná doprava. Museli jsme zůstat v Antverpách, ale neměli jsme žádné peníze na obživu. Dr. Baťa nařídil panu Fuchsovi, řediteli belgické společnosti Baťa v Bruselu, aby nám vyplácel týdně tři sta franků a tak tomu bylo až do poloviny listopadu 1939, kdy jsme odešli do Spojených států. Dr. Baťa nám také poslal tři tisíce dolarů k zajištění dopravy a vstupu do Spojených států. Ihned po našem příjezdu do Spojených států poskytl Dr. Baťa mému manželovi zaměstnání ve společnosti Baťa v Belcampu, Maryland, kde manžel pracoval až do své smrti 26. ledna 1958.

Osobně nevím o žádném případu, kdy by Dr. Baťa udělal cokoli proti zájmům českého národa a pokud vím, počínal si vždy jako loajální Čech. Mnoho z nás, kteří jsme Židy a vděčíme mu za své životy díky jím poskytnuté pomoci, bude navždy dlužníky Dr. Bati. Všichni víme, jaký osud by nás jinak čekal.

(podepsána) MARIE MORGENSTERNOVÁ

STÁT MARYLAND

OKRES HARFORD

tímto potvrzuji, že dnes, 21. července roku 1969, dostavila se Marie Morgensternová a přede mnou, podepsaným Willardem C. Holtem Sr., potvrdila, že tento dokument je jí provedeným úkonem.

 (podpis a razítko) Willard C. Holt